Martin Bělčík: Největší hrozbou je věta „takto se to dělalo vždycky“

Jaký byl loňský rok?
Překvapující ve všech směrech. Po útlumu poptávky na podzim roku 2023 jsme do roku 2024 vstoupili ve vysokém tempu a s obavou jsme očekávali, jak dopadne návoz vozidel v červnu a jaká bude poptávka po službách. Dopadlo to nad očekávání dobře a my jsme v podstatě v druhé polovině roku narazili na svůj kapacitní strop.

Výsledky budou lepší než v roce 2023?
Zákazníci k nám nejezdí kvůli našim výsledkům, ale kvůli službám. Když jsme schopni jim dodat to, co potřebují, tak to logicky je vidět v růstu čísel. No, jak bych to řekl, výsledkem roku 2024 překvapíme. 

A z hlediska nejzajímavějších zkoušek?
Jednoznačně ta, kdy jsme ověřovali užití HVO ve spalovacích motorech jednotek PESA, včetně srovnání různých poměrových směsí HVO a výpočtu uhlíkové stopy. V podstatě nenápadné vozidlo, žádné bombastické rychlosti a jiná podobná nej. Nicméně význam a dopad této zkoušky má poměrně zásadní poznatky pro další provoz spalovacích motorů.

ČD v posledním roce přebíraly rekordní množství vozidel, bylo to na okruhu znát?
Nijak významně. Ne že by nebyly tyto projekty vidět, ale drtivá většina projektů míří mimo Českou republiku.

A jak se projevovala mohutná instalace ETCS do starších vozidel?
Stresem. Všichni doháněli na poslední chvíli to, na co bylo několik let času. Naši zaměstnanci předvedli neuvěřitelné nasazení a mnohdy jsme museli hledat skulinky v kapacitě infrastruktury, sladit odpočinky, pracovat o víkendech, nocích a udělat vše pro to, aby testy a potřebné dokumenty byly včas na Drážním úřadě.

To nezní moc pozitivně…
Prší! Je to pozitivní, nebo negativní? Důležitý je kontext! V ČR proběhla na železnici neuvěřitelná operace. Od jasného zadání pana ministra, že termín platí, až po obrovské nasazení lidí na Správě železnic, výrobců vozidel, dodavatelů prvků ETCS, přes dopravce, Drážní úřad atd. Wow!

Jak jste lidi motivovali, aby to zvládli? 
Jeli jsme podle standardních pravidel. Ani do jedné zkoušky, testu nebo posuzování jsme jako vedení nevstoupili, pouze jsme od našich lidí chtěli všechny negativní informace online, abychom mohli vytvořit ochranný štít a dostali tak současně tuto informaci co nejrychleji ke kompetentním osobám. To je podstata principu nestrannosti a naše role vůči nim. Obstát v této operaci v pozici, kdy jste fakticky v každé etapě na konci pelotonu, pod obrovským tlakem, že na vás bude ukázáno, že jste to zpozdili, není zcela jednoduché. Na druhou stranu nesmíte pustit to, co opravdu není bezpečné. Nesmíte vynechat žádný úkon a je jedno jestli na jaře, v létě nebo den před Vánoci. Jsem na každého jednoho zaměstnance z provozu, Zkušební laboratoře, Autorizované osoby a zejména na tým kolem kolegy Vašků, který měl pomyslný poslední úsek štafety, opravdu hrdý.

Dostala všechna vozidla potřebné „papíry“? 
Ano, všechna, u kterých jsme dostali všechny podklady včas. Ale kde chyběly, tak ne. Bezpečnost buď je, nebo není. Napůl neexistuje.

Na tuzemské železnici se poprvé objevují bateriové (aku) jednotky. V zahraničí je jejich provoz zaváděn již delší dobu. Má jejich testování nějaké zvýšené nároky na infrastrukturu VUZ i samotný proces testů?
Ne. S vodíkem je to specifické, s HVO také. Baterka je elektřina. 

Jaká nejzajímavější vozidla v roce 2024 přijela do ZC VUZ Velim?
Asi nejvíce pozornosti sklidilo TGV, ale nebylo jedinou jednotkou tohoto typu. V létě přijely dvě vysokorychlostní jednotky ETR 1000 od Hitachi Rail pro italské dráhy a následně i vysokorychlostní jednotka od CRRC na projekt Bělehrad – Budapešť. Testovala se ale celá řada dalších jednotek, jejichž konstrukční rychlost byla nad 200 km/h. Osobně se mi nejvíce líbila desetivozová jednotka Oxygen od španělského výrobce CAF určená pro provoz ve Francii. Obecně však lze říct, že rok 2024 byl jako příprava na InnoTrans, neboť většina vozidel byla v průběhu roku u nás.

VUZ je pravidelným vystavovatelem na InnoTrans, jaký byl loňský ročník?
V roce 2020 jsme identifikovali, že téma ESG, kybernetika a autonomita budou témata pro následné období a loňský rok to potvrdil. Dotazy na tato témata nejčastěji zaznívaly jak od výrobců, tak od laické veřejnosti. My jsme mimo běžné služby prezentovali zejména mobilitu Zkušební laboratoře. A hlavně jsme si přivezli celou řadu příležitostí, které se snažíme převést do nabídek a smluv.

Jak se připravujete na autonomní vlaky? 
V podstatě stejně jako jsme se v roce 1960 připravovali na provoz v rychlosti 200 km/h. Pokračujeme v rozvoji Malého okruhu pro testování autonomních vlaků. V tomto okamžiku běží etapa rozšíření ETCS na Malý okruh a probíhají projekční práce na úpravy infrastruktury a tak dále. Současně rozvíjíme naši schopnost testovat kybernetickou odolnost a snažíme se trpělivě vysvětlovat dopravcům a výrobcům, že jednoho dne budou muset vozidla splňovat celou řadu nových bezpečnostních požadavků v oblasti kybernetiky.

Téma autonomních vlaků je vždy velmi diskutované, proč si myslíte, že prorazí?
Hora z údolí vypadá zcela jinak než z vrcholu. Evropa stojí před celou řadou výzev a jednou z nich je populační křivka a budoucí nedostatek zaměstnanců. Současně je zřejmý evoluční skok v oblasti ICT, včetně zlevňování. V tomto ohledu je zřejmé, že nastoupí řešení, které bude ekonomicky udržitelné. Vyhraje kalkulačka. Osobně však neočekávám, že dojde k plošnému nasazení, ale budou tratě, kde to bude dávat ekonomický i bezpečnostní smysl. Zkuste si spočítat osobní náklady na 15 let, srovnejte je s nezbytnými investicemi a ta rovnice velmi rychle začne dávat smysl.

A co umělá inteligence (AI), jak vás ovlivní?
Velmi, a jestli zaspíme, tak brutálně. V tomto okamžiku je bohužel na trhu AI mnoho povolaných a málo vyvolených. Navíc cenové relace komplexních řešení nejsou úplně malé, takže analyzujeme kudy se vydat. Nechceme hračku za drahé peníze, nebo jenom na čtení faktur. 

Může u vás AI nahradit stávající zaměstnance? 
Osobně se nepřikláním k tomuto názoru, že AI vyřeší vše. Ale máme vytipované oblasti a požadavky, kde AI může převzít práci, na kterou spotřebováváme cca 50 až 90 % kapacity práce. Klíčové je, aby AI nebyla vnímána pouze jako hračka, nebo všespasitel, ale jako nástroj, který šetří kapacitu času proto, abychom se mohli více věnovat zákazníkovi a lépe jej provedli potřebným procesem.  

Jaké plány máte na následující roky? 
My jsme svou představu a možnosti zpracovali do Strategického plánu do roku 2030. V podstatě kromě investic, jako je projekt Malého okruhu, modernizace napájecí stanice, výstavba fotovoltaické elektrárny, doplnění kolejiště, tak vše další je zaměřeno na diverzifikaci, digitalizaci a zaměstnance. 

Co to znamená? 
Trochu si pomohu rokem 2024. Narazili jsme na strop, což je super, ale to, co nás dostalo až k aktuálním výsledkům, nás dál neposune. Musíme rozšířit služby, odpoutat se od infrastruktury a vstoupit do dalších sektorů. Pronájem infrastruktury dělá cca 30 % tržeb, zbývajících 70 % je pro většinu veřejnosti neviditelných, ale jsou to právě služby Zkušební laboratoře, Autorizované osoby, consultingu a samozřejmě celá řada služeb v ZC VUZ Velim. Tedy naším operačním prostorem musí být celá Evropa, a ne jenom sektor železnice, a růst musíme v onom neviditelném portfoliu služeb.

A z hlediska zaměstnanců?
My musíme připravit společnost na předání generaci Z a generaci Alfa. Přizpůsobit se musíme my, nikoliv oni nám. Takže nás čeká celá řada domácích úkolů a začali jsme překvapivě u HR. Souběžně s digitalizací.

Několik let po sobě VUZ zlepšuje výsledky, dokonce i přes pandemii letech 2020 a 2021. Jak to děláte, v čem je to kouzlo?
Kouzlo neexistuje. Děláme chyby a je to zcela přirozené. Neschováváme je, mluvíme o nich, nepořádáme hony na viníky, ale snažíme se hledat řešení. Největší průšvih není to, že se stala chyba, ale že nenajdeme řešení, jak z ní ven. Každá vyřešená chyba nás musí posunout dopředu, ne nás zastavit a vnést nejistotu. A dokonce se může opakovat, ale pak musí být extrémně rychle a s minimálními následky odstraněna. Ve 130 lidech to ani nejde jinak. Klíčovými v této věci jsou vedoucí oddělení a naše pokora nemít ambici řízení mikro managementem.

Je něco, co považujete za hrozbu plánů VUZ a jak vidíte budoucnost?
Myslím, že největší hrozba nejenom VUZ, ale celého železničního sektoru je věta „Takto se to dělalo vždycky“. Ta věta zní jako obhajoba, ale je to naopak obžaloba. Obžaloba alibi, neochoty se zlepšovat a přežívání. Mladá generace svět vidí výrazně jinak, nechce čekat, chce mnoho věcí dělat lépe, chytřeji. Takže za mě se o budoucnost VUZ, ani sektoru, nebojím. ○